Knížka si klade za cíl odpovědět na otázku, co je smyslem života a jak ho dosáhnout. Na pomoc si bere všechny možné přístupy. Psycholog Jonathan Haidt se inspiroval ve starověké filozofii, mnoha náboženstvími, ale také moderní psychologií a neurologickými výzkumy. Pokud si obvykle nemůžete vybrat, zda věřit tradici, obrátit se na křesťanství či hinduismus anebo se spoléhat na racionální výsledky vědy, tohle je skvělý kompromis, který vám ukáže to nejlepší ze všech světů.
Ústředím deseti kapitol je metafora jezdce (rozumu) a slona (iracionálních pohnutek). Myslím, že to všichni známe. Také se vám v hlavě “hádá” rozum s emocemi a nevíte, komu z nich věřit? Haidt nám postupně odkrývá, jak spolu tyto dvě složky kooperují, jak je vzájemně sladit a především, že pro spokojenost a vyrovnanost potřebujeme obě dvě.
Co mě zaujalo? Nejvíc jsem se našla v poslední desáté kapitole, kde graduje právě onen smysl života a konkrétně podkapitola zaměřená na práci. Obvykle lidé v práci hledají výdělek, kariéru a poslání. Každá ze složek má své opodstatnění, ale jedině, pokud najdeme v práci smysl, dopomůže nám to k vyrovnanému životu a pocitu naplnění. “Když svoji práci vnímáte jako poslání, pak vás sama o sobě vnitřně naplňuje – neděláte ji kvůli dosažení něčeho jiného.” A jak takovou práci pro sebe najít?
Poznejte své silné stránky.
Najděte práci, kde své silné stránky budete moct uplatnit každý den.
Dostanete se častěji do flow, vaše mysl bude vyrovnaná, zakusíte pocit štěstí.
Vaše práce se změní na vaše poslání.
Co si z knihy odnáším já? Líbí se mi nadhled a skloubení několika, na první pohled neslučitelných přístupů. Pokud čtete rozvojové knihy pravidelně, cítíte v nich jisté opakování. Jen jinak vám to podá psycholog, jinak mnich. V téhle knize najdete vše a krásně to ukazuje, jak je vše propojeno. Že neexistuje jeden lepší a jeden horší přístup, je to o úhlu pohledu a vzájemné toleranci. Je to o racionalitě i spiritualitě. A v první řadě o jejich rovnováze. To mě na tom baví.
“Vycházíme-li z moudrosti, která je vyvážená – která pochází z dávných dob i ze současnosti, z východní i ze západní tradice, a dokonce i z liberální a konzervativní části politického spektra – můžeme si v životě vybírat směry, které nás dovedou ke spokojenosti, štěstí a pocitu smysluplnosti. Jednoduše si vybrat cíl a pak jít přímo za ním nelze – jezdec nemá tak velkou autoritu. Budeme-li ale čerpat z největších myšlenek lidstva a vědy, můžeme vycvičit slona a přimět ho, aby poznal své možnosti i svá omezení, a žít moudře.”(Jonathan Haidt, Hypotéza štěstí, s.301)
Knížka patří k těm starším, u nás vyšla v roce 2014. Myšlenky má ovšem nadčasové a v klidu se do ní můžete začít i dnes. Pouze doporučuji podívat se po ní spíše v knihovnách. Knihkupectví ji hlásí vyprodanou.
Comentarios